Rekonstrukce sádek v Táboře

Zadáním v tomto případě byla prostorová rozvaha nad územím a současnými stavbami a nalezení vhodné formy pro nově umísťovanou funkci – ubytování.  Dále  připomenout historický kontext vztahující se k objektům vodních mlýnů, které měly zásadní dopad na rozvoj celého města od založení vodní nádrže Jordán. Rozvaha zahrnuje zhodnocení jednotlivých stávajících konstrukcí, které budou určeny k zachování nebo odstranění. Obnova starého vodního mlýna by měla vést k vytvoření stálé expozice „voda jako médium“, která bude věnována široké tematice historie rozvoje vodních mlýnů, města Tábora ve spojitosti s vodou jako základním životním elementem. Součástí bude i edukativní stránka o zemědělské produkci ryb, která má logický kontext právě v této lokalitě. Cílem je tedy vytvoření živého harmonického celku, který vdechne místu nový život.

Takto komplexní zadání bylo pro nás obrovskou výzvou. Složitost mnoha funkcí je ještě dále komplikována samotným územním pod jordánskou hrází, kde jsou z hlediska hydrogeologie základové podmínky složité a vyžaduje to odpovídající technická řešení. Z hlediska vnitřních technologií je tvarová nehomogenost a místy vzdálenost jednotlivých provozů dost limitující. Dokumentace k předchozím stavebním aktivitám neexistuje a stav některých konstrukcí je za hranicí životnosti.

Provoz sádek je stavebním záměrem zasažen nejméně. V rámci stavebních úprav dojde k sanaci svislých a vodorovných konstrukcí, které trpí vzlínáním zemní vlhkosti, jsou popraskané nebo poznamenány jinou vadou. V prvním nadzemním podlaží je umístěna administrativa a část výroby. Tyto části projdou podobnou úpravou jako provoz v částečném suterénu. Správcovské bydlení bude zachováno ve stávajícím místě a kapacitě, dojde k nahrazení mravně zastaralých konstrukcí a vybavení.

Provozem novým je ubytování. Pro tuto funkci je vyčleněna nově vzniklá hmota, která je novou nástavbou nad podélným křídlem stávajícího objektu. Stávající objekt má členitou střešní krajinu, která je touto hmotou nově srovnána do jedné výškové úrovně. Díky usazení do údolního kontextu, nepůsobí nástavba dominantně. Za to může i to, že je objekt částečně podsklepen a z jižního parku se schová suterén, který je viditelný pouze z hlavní dvorany se sádkami. Samotné apartmány jsou prostorově orientovány příčně přes celý trakt s hlavním vstupem na společné pavlači. Díky tomu nevzniká společný vnitřní prostor, který by zbytečně zatěžoval provozovatele.

Muzeum vody bude realizováno na místě starého vodárenského mlýna replikou. Dojde k obnovení původního tvaru stanové střechy a tvaru obvodových stěn. Budou sanovány vnitřní klenuté stropy, do kterých se nově realizují dva kulaté otvory, které vertikálně propojí podkroví a vstupní podlaží. Konstrukce střechy bude provedena jako skořepina z monolitu, aby byla zajištěna ideální tepelná akumulace a zároveň vznikl prostor, kde lze instalovat část stálé expozice.

Vstup do muzea bude přes venkovní rozptylový prostor z ulice Jordánská. V tomto prostoru bude nově instalovaná kinetická socha. Do podkroví bude vstup přímo zde a dále bude možnost se dostat dále na hlavní dvoranu sádek přes terénní schodiště nebo přes zázemí muzea s multifunkčním sálem. Na střeše muzea budou dle původního historického objektu vodního mlýna realizovány dřevěné došky.